Celosvětová pandemie donutila ke změně uvažování snad všechny průmyslové segmenty, nehledě na velikost firem či jejich zaměření. Specifickou kategorií je farmaceutický průmysl, jehož důležitost se během globální krize znásobila a s tím i potřeba zefektivnění výroby léčiv a jejich distribuce. Také v tomto případě jsou jedněmi z klíčových nástrojů změn automatizace a robotizace.

 

Ovšem na rozdíl od tradičně robotizovaných odvětví, jako je třeba automobilový průmysl, se automatizace do farmaceutického průmyslu dostává pomalejším tempem – důvodem je mnohem striktnější systém regulací, které se k výrobě a distribuci léků logicky vážou.

 

S příchodem nemoci covid-19 se ale musela začít mnohem rychleji adaptovat také právě lékárenská oblast. Četné restrikce spojené s celosvětovou pandemií, která ovlivňuje životy lidí v různé míře stále, působily ve farmaceutice i dalších průmyslových odvětvích jako motivace pro co možná nejúčinnější minimalizaci dopadů těchto omezení na výrobu.

 

Automatizace má (nejen) v době pandemie několik primárních důvodů a cílů; záměrem je zvýšení produktivity, zachování konzistence výroby (produkt má vždy stejnou kvalitu) i za turbulentních podmínek, zlepšení výkonu (na rozdíl od člověka může robot pracovat 24 hodin denně), flexibilita procesů (s pomocí správných programovacích nástrojů lze snadno přenastavit činnost robota) nebo rychlejší reakce na potřeby trhu (díky vlastním datům a jejich projekcím).

 

Můžeme říct, že tyto obecné potřeby korespondují s většinou průmyslu. Co jsou však specifické robotické aplikace, které aktuálně pomáhají farmaceutickému průmyslu překonat dynamickou dobu a zároveň zachovat špičkový vývoj, výrobu a distribuci léčiv, které podléhají velmi vysokým nárokům?

 

  • Přemisťování – Základní funkce, pomocí které robot přenáší určené předměty z jednoho místa na druhé; ať už se jedná o přenos od dopravníku k balicí části nebo třídění položek určených k dalšímu zpracování. Mezi příklady takto odbavovaných činností můžou patřit například odstraňování vadných kusů během výroby, třídění balení s léky apod.

 

  • Kontrola – Dohled nad kvalitou procesů a produktů je ve farmaceutickém průmyslu nesmírně důležitý. Aby nedošlo k neočekávaným potížím, lze k revizi farmaceutické výroby využít k tomu určené robotické aplikace. Robot pak může místo člověka například kontrolovat, zda je plato tabletek správně naplněné.

 

  • Repetitivní manuální činnost – Farmaceutické společnosti již běžně využívají pomoc robotů při monotónních manuálních činnostech typu šroubování uzávěrů na lahvičky. S pomocí vhodné aplikace, koncového efektoru a senzorů bude robot provádět tuto činnost efektivněji, než to zvládne i ten nejzručnější pracovník. A navíc se u toho neunaví.

 

  • Obsluha strojů – U poloautonomních přístrojů, které se v laboratořích vyskytují, je potřeba neustálá asistence, kterou však může místo člověka zastat naprogramovaný robot. Příkladem může být doplňování nádob se vzorky do přístroje, který je pak dále zpracovává a vyhodnocuje. Díky tomu může mít kvalifikovaný pracovník mnohem více času na práci s přidanou hodnotou, v níž ho žádný robot nenahradí.

 

  • Balení – Bez této činnosti typické pro roboty se neobejde chod žádné firmy založené na prodeji fyzických produktů. Od balení léků do malých sáčků až po nakládání krabic na velké palety, lidskou sílu dokáže v podobných případech plně nahradit robotická aplikace.

Automatizace již hraje ve farmaceutickém průmyslu důležitou roli, oproti některým jiným odvětvím však její vrchol ve vývoji a výrobě léčiv teprve přijde. Podle analýzy serveru Pharmaceutical Technology z července 2021 se očekává, že největší automatizační boom zasáhne lékárenský průmysl v horizontu příštích pěti let. Konkrétní číslo ale není podstatné – jisté je, že robotizace bude mít v budoucnosti čím dál větší podíl na výrobě a distribuci léčiv.